PRODYS

se zaměřuje na péči o děti s nejrůznějšími poruchami a oslabeními.

Zahrnuje péči o děti s diagnózou specifických poruch učení (SPU), dysortografie, dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, grafomotorických obtíží, poruch koncentrace pozornosti, hypoaktivitou a hyperaktivitou (ADD, ADHD), DMO, poruch autistického spektra, poruch chování…

Neumět dobře číst a psát znamená v současném společenském klimatu mít uzavřenou cestu k informacím a k dalšímu vzdělávání. Opakované nezdary, neúspěchy a kolísavé výkony dětí s nejrůznějšími oslabeními a poruchami (dále jen SPU) ve školním prostředí, ale i v běžném životě, nezávisí na intelektu, nedostatku píle, zdánlivé lenosti. Školní úspěšnost těchto dětí zdaleka neodpovídá vynaloženému úsilí, je proto nezbytné jednotlivá oslabení těchto dětí cíleně stimulovat a rozvíjet, aby byly schopny dostát nárokům a požadavkům na ně kladených společností.

SPU znesnadňují život takto oslabených jedinců nezávisle na věku, jedná se o výuku v percepčních oblastech, nedostatečně zvládnuté technice psaní, čtení, oslabené schopnosti číst s porozuměním a následnou neschopností čtením se efektivně učit. Pokud nedojde díky včasné diagnóze ke kompenzaci poruchy nebo je-li porucha diagnostikována později, neboť se jedná např. o nadané žáky, kteří poměrně úspěšně zvládali školní tempo zvýšeným úsilím v rámci domácí přípravy, mnohdy za vydatné pomoci ze strany rodiny.

Neméně závažný problém představuje rovněž obtížné navazování sociálních kontaktů, které jsou spojeny s neschopností dodržovat pravidla chování, zvládat nepříjemné stresové situace, komunikovat s okolím, získávat přiměřené sociální role v užším i širším sociálním prostředí. Neklid a impulsivita se objevují nejen na motorické, ale i na verbální úrovni. Nejvýrazněji se však potíže dětí s SPU projevují v situaci, která je nutí k soustavnému soustředění na, pro ně nezajímavé, nezáživné, nudné, opakující se úkoly. Školní výkon pak často zdaleka neodpovídá aktuálním intelektovým schopnostem dítěte, a tak dochází k prožívání pocitu úzkosti, nedostačivosti, méněcennosti a nízkému sebehodnocení dítěte.

Jedná se o šíři problémů, která výše jmenovanou skupinu dětí provází v průběhu nejen dětství a školní docházky, ale po většinu života. Na podnětnosti prostředí, na správné volbě nápravných technik, na citlivém přístupu okolí k dítěti s oslabením či poruchou závisí míra rozvoje jednotlivých oslabení a případné zjednodušení celého dalšího života jedince. V dřívějších dobách byla problematika specifických poruch učení značně podceňována. V současné době se přístup k výše uvedenému na různých úrovních postupně mění. Zejména značná část pedagogické, lékařské a rodičovské veřejnosti přistupuje k těmto dětem tolerantněji. Snaží se jim za vydatné pomoci nových reedukačních přístupů více či méně úspěšně zvládnout nástrahy života, aniž by případný neúspěch výrazněji zasáhl sebevědomí dítěte.


Mgr. Světlana Drábová

Mob.:603 147 161